• Facebook - Zemědělství žije

Poznávejte s námi zemědělství

Mýty a omyly ve spotřebě masa

11.11.2016

Veřejností koluje mnoho informací, které se často velice liší. Ne jinak tomu také je v případě konzumace potravin. Ve změti informací na internetu i v dalších médiích je velice obtížné se zorientovat. Mýty a omyly, ale i předsudky a často také extrémistické jednání může být velice nebezpečné a může vést až k velmi závažným poruchám, při nichž může být ohrožen i na životě. Co je však horší, mnohdy se tato skutečnost týká dětí.

Proto jsme se zeptali uznávané odbornice na výživu a analýzu potravin prof. ing. Janu Dostálovou, CSc. z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, aby vysvětlila spotřebiteli několik informací a mýtů, které kolem spotřeby masa v poslední době kolují.

 

1. Jak dlouho člověk konzumuje maso?

 

Konzumace masa je známá odpradávna. Naši předci lovili zvířata a používali oheň před 1,8 miliony lety. Již lovci mamutů tedy jedli maso. A právě maso mělo vliv na rozvoj mozku. Člověk je tedy všežravec. K trávení masa máme uzpůsobený i trávicí systém.

 

 

2. Proč je pro člověka nezbytné jíst maso? Čím je přínosné jeho složení?

 

Maso obsahuje velmi kvalitní bílkoviny, které jsou stavebním prvkem tkání. Proto je jeho konzumace nezbytná zejména u dětí. U dospělých hraje důležitou roli při obnově tkání. Proto by ho měli konzumovat všichni bez rozdílu věku. Člověk může nahradit bílkoviny živočišného původu bílkovinou rostlinnou, avšak je třeba vědět jak.

Co je však mnohem důležitější, je obsah železa, které je v mase obsaženo ve snadno využitelné formě. V ostatních potravinách totiž železo tvoří těžko stravitelné sloučeniny. Z tohoto hlediska je konzumace masa nezbytná.

Maso a další potraviny živočišného původu obsahují také vitamin B12, který je zodpovědný za tvorbu krve.

 

3. Jak často bychom měli maso konzumovat?

 

Doporučené množství konzumovaného masa není stanoveno. Platí však důležité stanovisko: Všeho s mírou. Není proto třeba jíst maso každý den, tři až čtyři porce týdně jsou postačující.

 

 

4. Jaké maso je z hlediska výživy nejhodnotnější?

 

Z výživového hlediska je nejhodnotnější maso hovězí. Je to dáno zejména pro svůj vysoký obsah železa. Bohužel právě spotřeba hovězího masa v České republice klesá a pohybuje se již na úrovni pouhých 7,5 kg na osobu a rok, což je strašně málo.

Co je však alarmující, je skutečnost, že právě hovězí maso chybí ve stravě dětí zejména batolat. Ta pak často trpí anémií.

 

 

5. Je pravda, že konzumace červeného masa a uzenin způsobuje rakovinu tlustého střeva, jak nedávno prohlásila Světová zdravotnická organizace?

 

Toto prohlášení, které před rokem vydala Světová zdravotnická organizace, bylo zavádějící, neboť nebylo definováno množství. I zde platí, že nadbytek konzumované potraviny může být škodlivý.

Co se týče konzumace uzenin, jsou nebezpečnější domácí uzeniny, neboť jako zdroj kouře se používá mnohdy všechno možné. V průmyslové výrobě se však používá studený kouř, který je předčištěný a rakovinotvorné látky neobsahují. Proto ani uzeniny již nejsou tak nebezpečné, jak to bylo dříve.

 

 

6. Mohou živočišné bílkoviny nahradit rostlinné? Co chybí ve výživě veganům a vegetariánům?

 

Rostlinné bílkoviny jsou neplnohodnotné, tedy nemají všechny potřebné složky potřebné pro člověka. Každá plodina však obsahuje odlišnou skladbu aminokyselin. Proto vhodnou kombinací různých rostlinných zdrojů nahradit živočišnou bílkovinu můžeme. Avšak složitější to je z hlediska náhrady železa a vitaminu B12. Vitamin B12 není v rostlinné stravě obsažen a jeho nedostatek vyvolává závažné problémy.

Veganskou stravu dokonce považují někteří lékaři za nebezpečnou pro děti a požadují dokonce úplný zákaz veganské stravy pro děti z důvodu nezajištění dostatečného vývoje organismu.

 

 

7. Je pravda, že maso z českých chovů obsahuje antibiotika a růstové hormony? Jak je tomu u masa ze zahraničí?

 

Používání růstových hormonů je v České republice i v celé Evropské Unii zakázáno. Co se týče používání antibiotik, jsou dány tzv. ochranné lhůty, během nichž nemůže být maso použito pro výrobu potravin. Na základě četných kontrol bylo zjištěno, že v mase z českých chovů se tato rezidua až na vzácné výjimky, které poruší pravidla, nevyskytují.

Maličko odlišná situace je u masa dováženého ze zemí, kde tento zákaz neplatí.

 

 

8. Měli bychom tedy kupovat maso z českých chovů?

 

Určitě bychom měli preferovat maso z českých chovů. A to zejména z hlediska ekologického. Také z důvodu podpory naší krajiny, českých farmářů a chovatelů a tvorby pracovních příležitostí.

Česká republika bývala např. ve výrobě vepřového masa soběstačná, v současnosti však pokrývá jeho produkce sotva polovinu. Také z tohoto důvodu bychom měli podpořit produkci masa z tuzemských chovů.

 

 

9. Je kuřecí maso méně tučné než vepřové a hovězí?

 

Tučnost masa není v celém těle stejná. Záleží tedy na tom, z jaké části těla maso pochází. Například kuřecí stehno obsahuje 15 až 16 % tuku, kdežto libová vepřová kýta má 5 až 10 % tuku. Tuk je však nositelem chuti, proto maso s nižší tučností není příliš chutné.

 

Ing. Soňa Jelínková