• Facebook - Zemědělství žije

Poznávejte s námi zemědělství

Literární soutěž má vítěze

Do soutěže s názvem „Moderní české zemědělství očima dětí a studentů“, kterou uspořádal Zemědělský svaz ČR pod hlavičkou projektu Zemědělství žije!, přišlo dvacet úvah od studentů převážně středních zemědělských škol, ale také gymnázia či obchodní akademie. Jedna práce přišla i ze základní školy.

Vybrat z nich trojici nejlepších dalo zabrat, přesto známe vítěze. S podivem musím konstatovat, že mě překvapilo mínění většiny studentů, kteří vidí moderní zemědělství nikoliv v přemechanizovaném světě, nýbrž v návratu k ekologii a přírodě. S potěšením lze říci, že většina studentů také vidí potřebu zemědělskou profesi očistit a povznést na lepší místo v naší společnosti a zejména více propagovat všechny české zemědělské produkty.

Ostatně přesvědčte se sami, nejlepší práce vám představujeme:

 

1.místo - Ivan Ptáčník, 2. ročník, Česká zemědělská akademie v Humpolci, obor Agropodnikání - Ekologické a konvenční zemědělství

Moderní zemědělství? Myslím si, že dnešní moderní zemědělství se zdaleka vymyká ideálům či představám malých i velkých zemědělců. Mléko, dotace, podpora, rozvoj ...... všechno to je velký a diskutovaný problém. Jak to ale zlepšit? Co s tím udělat?

Dle mého názoru máme vynikající podmínky k hospodaření, technika pokročila za několik desítek let o velký skok. Vždyť ještě před necelými sty lety pochodoval pradědeček za volem. Dnes? Jezdíme v luxusní technice, která „pluží“ pole od rána do noci. Dojíme nikoliv jako babička na stoličce rukama, ale roboty, stovky litrů mléka za hodinu. Kde je tedy problém? Proč se nám nedaří? Z jakého důvodu jde dřina zemědělců vniveč? Je pokaždé silně nedoceněna, přitom je vskutku zlatem nevyvážitelná.

Domnívám se, že ničivým faktorem je ,,zájem“ evropské unie. Má největší podíly na likvidaci tuzemské výroby, díky níž se do České republiky dostávají rádoby kvalitní potraviny z okolních států. Myslím, že EU drasticky drtí české farmáře, ač se to na první pohled možná nezdá. Česká republika je země relativně vyspělá a donedávna z velké části soběstačná. Přesto naše podílení se na společném evropském zemědělství je pouze symbolické, až směšné. Neumím si jinak vysvětlit situaci, kdy po vstupu do federace se najednou Francouzi tolik zalekli našich cukrovarů, Němci mléka… A jiné nenadálé jevy, v jejichž důsledku nastali náhlé krachy a zániky českých producentských a zpracovatelských podniků. Tak si ,,pomáháme“!

Můj osobní názor, domněnka, možná sen by byl následovný. Zemědělci jsou, ač se nezdají na první pohled velice houževnatí. Nikdy nepožadovali nadstandart, tak jako mnozí jiní. Chtějí konvenci, zlatý střed. Lidé z velkých měst ale znají jen jako „brzdiče provozu“. Neuvědomí si druhou stranu věci. Zatím co oni jedou ,,dovolenkovat“, zemědělec zasvítaní pádí obdělávat, aby tam měli vůbec co jíst. Nechť jsou jim odpuštěny i stávkové kolony, kdo by se nebouřil, kdyby za svůj drahocenný výrobek, kterým mléko bezpochyby je, dostával 3.50 Kč. V rozvoji zemědělství je budoucnost, každý by měl znát cestu masa, zeleniny, chleba pro svůj stůl. Přeci na lidech jako oni stojí a padá náš jídelníček. Kolik z vás poděkuje po vydatném jídle svému zemědělci? Tak málo stačí, a přeci to nejde. Z jakého důvodu je jejich práce natolik nedoceněná?

Byl by to překrásný ideál… Mléko atakující desetikorunovou hranici, stejně jako u našich západních sousedů. Stabilita, reálné ceny komodit. Nebrzdit, ale odměnit těžkou dřinu a námahu po právu. Producent by konečně dostal více než překupník. Budoucnost náramná by nás čekala! Vítězství dobra nad zlem? Jistěže. Nádherná to představa - na českých pultech vábné české potraviny. Nikoliv BIO, Nikoliv EKO.... ne ! Nejsou lepší. České je nejlepší!!! Naše hrdé, české, domácí.  Všechno, co si doma vyrobíme. Zelenina z české půdy, maso z českých stájí. Opravdové ovoce a v době jemu přirozené. Ano, citrusy a jiné cizokrajné pochoutky si zde opravdu nevypěstujeme, v tomto případě se dovozu nebraňme, lpěme však na přísné kontrole. Zaručme, že i importované výrobky, našemu podnebí nepřizpůsobivé, pochází z kvalitní domoviny, jim běžné. Ovšem BIO brambory z Itálie, na pultě v bramborářské zemi?? OSTUDA!

Jasnou vizi vidím i ve smysluplném udílení dotací. Uspořené peníze by měli téci tam, kde jsou třeba a kde jsou zaslouženy, pokryty snahou.  Jejich slepé rozhazovaní těm, kteří po celý rok nehnou prstem a jen sledují nárůst svého konta, je značně nespravedlivé. Sledujme, kam plynou dotace. Ať plní svůj účel tak, jak mají, a jsou užitečné. ,,Nedělkové´“ si přeci nezaslouží žít z dřiny jiných. Staré přísloví říká: „Bez práce nejsou koláče“. Nač ho měnit? Vždyť dobře rozdané dotace jsou velkým užitkem a vyplatí se.

Budoucnost moderního zemědělství není v rukou pouze vyšších mocí, ale i nás, nás občanů a souvisí s naším rozhodováním se. Češi, kupujme české potraviny, nám tradiční, přirozené. Podporujme farmáře z Čech. Vyžeňme z Česka, co sem nepaří, svým uvědoměním. Nepokládejme do košíků možná lacinější potraviny z ciziny, však s nulovou kvalitou. Připlaťme za kvalitu a zdraví těm, kterým na nás OPRAVDU záleží a nechtějí nás pouze okrást. Kupme si nám blízké! Naše zdravé! Naše České! 

 

2.místo - Klára Buriánková, 4. ročník, Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město, obor agropodnikání

Téma zemědělství v České republice se probírá již řadu let. Názory lidí se různí, ovšem stále více a více podnikatelů, nebo také zaměstnanců v tomto odvětví přestávají být spokojeni. Proč k takové situaci dochází a jak by šla zlepšit? To jsou otázky, které by si měl pokládat každý z nás. Ať chceme nebo ne, dotýká se nás to a také generací, které přijdou po nás. Zamysleme se proto nad tím, zdali existují řešení.

Tento obor na našem území v minulosti neuvěřitelně vzkvétal. Rozjížděly se obrovské firmy s různými zaměřeními, ať už živočišné nebo rostlinné výroby. Tyto podniky se rozrůstaly do gigantů. Naše schopnost konkurovat západním zemím byla obrovská a lidem se dařilo. Příkladem nám mohou jít například Slušovice, v jejichž čele stál pan Doc. Ing. František Čuba, mnohými souzený i obdivovaný muž. Dokázal za minulého režimu vytvořit naprosto samostatnou společnost, která byla schopna pronikat do všech koutů zemědělství. Ze Slušovic vybudoval naprostý fenomén. Vzhledem k tomu, že v našem státě máme ideální podmínky pro chov dobytka, ale také pěstování mnoha plodin, nebyl důvod toho nevyužít.

Od těch časů však uplynulo mnoho vody a dnes, i když se lidé snaží, mnohdy bojují o to, aby byli schopni se uživit. Je naprosto nepochopitelné, že dovážíme plodiny jako jablka, hrušky, jahody, brambory a mnoho dalších z cizích, občas i dalekých zemí, jako je například Španělsko. Jsme ochotni za to dát velkou částku peněz, i přes to, že u nás by se jim dařilo také. Stejné je to i s masem. Horší kvalita potravin dovezených z Polska a Německa a dalších států. Ano, mnohdy se setkáme s tím, že maso z našich chovů je o něco dražší, ale obrovský rozdíl v tom nevidím. Podporujeme cizí zemědělce na úkor našich vlastních. Připadá vám tato skutečnost v pořádku? Myslím si, že kdybychom byli ochotni si v první fázi za potraviny od nás připlatit, aby se podniky mohly znovu postavit na nohy v plné síle, mohly by si poté dovolit jít s cenou dolů. Musíme pochopit, že podpora importu těchto věcí k nám, si žádá svou daň. Posuďte sami, dali byste si raději šťavnatý biftek ze skotu chovaného v České republice, nebo se spokojíte s dovozem?

Dle mého názoru moderní zemědělství může mít mnoho podob a každý z nás může mít jinou představu o něm. Nicméně si myslím, že to záleží hlavně na nás lidech, abychom pomohli, dostat zemědělství opět na vrchol. Bohužel naše vláda momentálně nápomocna, tak jak by měla, není. Neustálé snižování dotací a přikázané plodiny z EU nám mnoho nepřidají. Ovšem i přes všechna příkoří bychom jako národ měli být alespoň trochu vlastenci a stát za naší samostatnou výrobou. Máme velké množství nevyužitých pastvin, kde vidím, jak by se v budoucnu mohl prohánět dobytek. Oplýváme taky úrodnou půdou, kde máme možnost nasadit různé druhy rostlin, obnova sadů by podle mne také nebyl problém. Chce to jen mít motivaci, jasný cíl, nějaký základní finanční kapitál a v neposlední řadě podporu lidí i vlády.

Díky našim klimatickým i půdním podmínkám vidím naši budoucnost i v oblasti ekologického zemědělství. Lidé stále více chtějí žít zdravě a jíst kvalitní potraviny, které obsahují co nejméně negativní látky. Pokud se jim dostane zboží s kvalitou, kterou očekávají, jistě si i rádi zpočátku pár korun připlatí. Je mnoho prostranství, kde jsme schopni vypustit dobytek na pastvu, ale také drůbež, která také jistě ocení plnohodnotný život a sluneční svit. Nádherná pole mohou být poseta rostlinami, které vás jen napadnou a v sadech se mohou červenat šťavnatá jablka. Již dlouho se mluví o lepší chuti a obsahu méně škodlivin, pokud koupíte potravinu se značkou eko. Jejich dostupnost také stoupá a informací je plný internet.  Nechybí nám k tomu ani lidé vzdělaní v oboru agropodnikání.

Nemyslím si, že za úpadek v minulých letech může změna režimu, nebo příchod EU, ale hlavně naše česká povaha. Nechali jsme se zlákat pozlátkem nízkých cen importovaného zboží, aniž bychom si připustili dopad tohoto nerozvážného rozhodnutí. Nyní je čas čelit kruté realitě a začít jednat. Změna je v naší moci, jen se jí nemůžeme bát. Není vyloučeno, že by mohl přijít den, kdy návrat kvalitního zemědělství by byl v nedohlednu. Proto bych chtěla dovolit apelovat na vás, čtenáře mé práce – jednejte! Podpořme podniky, které na nás čekají. Kupujme výrobky výhradně z národní produkce a buďme ochotni čelit změně. Naše budoucnost může být zdárná a zítřky lepší. Vše je v našich rukou. Naší inspirací nám je doba minulá, kdy to fungovalo. 

 

3. místo - Andrea Dočekalová, 16 let, Vyšší odborná škola ekonomická a zdravotnická a Střední škola Boskovice, obor Veterinární prevence

Když se řekne slovo zemědělství, každému dítěti, studentovi i dospělému se vybaví zcela jiné věci, stroje, práce, technika, louky, lesy, pole, zvířata…

Zatímco malé děti vidí zemědělství možná jako legraci a spoustu zábavy, hry se zvířaty, traktory a stroje na poli, dospělí je mohou vnímat jako starost a spoustu nekonečné práce.
A jak se dívám na zemědělství já? Podle mě je české zemědělství na dobré úrovni. Nejen naše geografická poloha, vyšší úroveň vzdělanosti, ale také stále nové a modernější stroje a přístroje přispívají ke stálému zdokonalování tohoto odvětví. V dnešní době jde ale hlavně o to, získat co nejrychleji a co nejvíce kvalitních plodin, případně produktů živočišného původu, co nejrychleji je prodat a mít co největší zisk.

A proto, když se řekne moderní zemědělství, mnohým se vybaví právě nejmodernější stroje pracující na polích, nejvybavenější skladovací prostory, dokonalé linky na zpracování…a hlavně zisk. Čím rychleji plodiny vyrostou, tím rychleji se prodají. A to všechno bez zbytečné námahy. Možná si představujeme, že za pár let budeme všechny stroje a veškerou techniky ovládat pomocí počítače. Vše bude řízeno z kanceláře přes různé páčky a tlačítka a už nebude potřeba moc lidí, kteří by museli řídit traktory a kombajny na polích, obcházet stáje se zvířaty a krmit je.

Podle mě se ale tomuhle nedá říkat moderní zemědělství! Pod tímto pojmem se mi vybaví úplně něco jiného. A rozhodně to není jen o technice a co nejmodernějších strojích a zařízeních. Vybaví se mi krásná příroda a rozlehlá krajina. Malý odlehlý statek, ležící na kraji lesa. Kolem se rozprostírají zelené pastviny, ohrady a výběhy. V nich se pasou spokojená stáda dobytka. Zvířata mají dost prostoru a mohou si libovolně přecházet z ohrady do stájí a naopak. Lidé se jim věnují a poskytují jim tu nejlepší péči. Zvířata jim to vrací vysokou produkcí a výtěžností.

Nedaleko statku leží hezky upravená políčka. Po nich jezdí traktory a kombajny, které čechrají půdu, aby rostliny co nejlépe rostly. Plodiny se na polích pak krásně zelenají a dozrávají. Když přijde období sklizně, všichni lidé nadšeně chystají stodoly, aby pečlivě sklizené plodiny ukládali. Ve sklenících září barevná zelenina. Zahradníci pilně obdělávají všechny záhonky a udržují cestičky mezi nimi. V ovocných sadech jsou stromy nasázené v řadách za sebou. O každý strom je s radostí postaráno, žádné suché větve ani listy po zemi. Kvetoucí stromy pak voní široko daleko.

Všude je čisto a klid. Lidé jsou rádi, že se s maximální péčí mohou starat jak o zvířata, tak o rostliny. Myslím si, že moderní zemědělství nevytvářejí jen o moderní stroje a co nejlepší technika, ale je hlavně o lidech, kteří tuto práci dělají s chutí a jsou na svoji práci pyšní, jsou pyšní na to, že sklidili plodiny na polích, na to, jaké ovoce a zeleninu dokázali vypěstovat, jakou výbornou produkci měla zvířata. Dělají to, protože je tato práce baví a mají radost ze skvělých výsledků, a ne jen pro to, aby dosáhli co největšího zisku.

Tohle je ideál. Aby byl uskutečnitelný, je navíc třeba, aby tento způsob hospodaření podporoval i stát. Potom bychom možná mohli začít alespoň přemýšlet takovémto stylu zemědělství.

 

Cena v kategorii 2. stupně ZŠ – Anna Bajtlová, 13 let ZŠ Mladá Boleslav

Moderní české zemědělství není dle mého pohledu zrovna ideální. Mrzí mě, že zemědělství v Čechách není zrovna soběstačné. Když se podívám na pole, vidím spíš kukuřici, cukrovou řepu, či řepku. Proč se daleko více nepěstují třeba luskoviny?! Podle mě by to české republice z hlediska soběstačnosti rozhodně prospěla.

Na druhou stranu se mi líbí budování bioplynových stanic v různých zemědělských společnostech, promění exkrementy­, v elektřinu mi přijde skvělé, ale musí být celé okolí „bioplynky“ plné jen kukuřičných polí? Či cukrové řepy, jejíž řízky se též využívají pro výrobu elektrické energie.

Daleko víc bych seznámila mladé lidi se zemědělstvím. Mnoho lidí vidí práci v zemědělských společnostech až moc zastarale, pokud se jich zeptám na jejich názor, odpoví, že zemědělci jsou něco méně. Valná většina lidí z mladší generace, převážně z měst bez vztahu k zemědělství si tuto profesi představuje hnůj, starý rozpadající se traktor, vidle a další pojmy, které mládež bere jako jednoduše špinavé a smrduté. Však mnoho zemědělských zařízení má tak vyspělé stroje, ať už jen moderní traktor, či bůh ví jaké vymoženosti.

Naše zemědělství se nedá zdaleka srovnávat s různými daleko, lépe vybavenými zemědělstvími v okolních státech. Například s naším západním sousedem. Česko kde je zemědělství pro mnohé něčím až moc obyčejným se nedá s Německem srovnat. Možná to, že je tohle zaměstnání sezonní a člověk zde nemá stálý standardní plat, který by se dal srovnat se mzdou jiných profesí, odrazuje plno lidí, ale pokud by se projevila trochu větší snaha ukázat lidem, o čem je moderní zemědělství, to pěkná, ač namáhavé povolaní, snad by o něj byl větší zájem. Ekonomů je zde příliš, proč si nevybrat tohle zaměření, nemusí to být jen pro lidi, kteří neseženou nic lepšího, však i pro každého koho by to mohlo bavit.

Jeden z mnoha problémů, proč lidé nemají příliš kladný vztah k zemědělství, je z mého pohledu také ten, že třeba po řepných kampaních jsou velmi zanesené silnice. Zemědělci by měli být více, ochotnější v tom smyslu, že by každý zanesený kus cesty měli opravdu vyčistit, výkaly by měli vyvážet na ta správná místa, tak aby to nikomu neznepříjemňovalo život.

To je má úvaha na moderní zemědělství tady v Čechách.